Databáze a jejich ochrana

Mgr. Martin Loučka

Mgr. Martin Loučka

Autor je právníkem služby Právo e-shopů.
Mgr. Martin Loučka

Latest posts by Mgr. Martin Loučka (see all)

Databáze může být dle práva chráněna hned třemi různými možnostmi v závislosti na jejím charakteru.

V první řadě to může být tzv. „autorská databáze„, která je souborným dílem podle autorského zákona. Takováto ochrana se vztahuje na takové databáze, jejichž uspořádání je vlastním výtvorem jejich autora. Řeč je tedy o ochraně samotného databázového modelu, její struktury a vazeb mezi jednotlivými prvky či tabulkami. Důležité je, že není podstatné množství jejího obsahu. I datově nikterak objemné databáze jsou tedy chráněny, pokud jsou jejich uspořádáním specifické.

Druhou variantou jsou tzv. „sui generis databáze„. Jedná se o právnický termín, který vyjadřuje takovou databázi, která nemusí být autorským dílem co do jejího modelu a dokonce ani co do jejího obsahu. Podstatné je, že získání, ověření či předvedení takového obsahu představuje podstatný vklad pořizovatele databáze. Příkladem mohou být rozsáhlejší databáze zákazníků či firem, popřípadě produktů. Chráněna je v tomto případě investice uskutečněná v souvislosti s danou databází.

V obou výše zmíněných případech nastávají obdobné následky ve vztahu k uživateli databáze. Ačkoli z právního hlediska je situace komplikovanější, zjednodušeně lze konstatovat, že osoba, která nedisponuje právy k takové databázi, ji nesmí užít, to znamená získávat z ní data či s ní jakkoli jinak pracovat.

Třetí možností navíc je možnost smluvní ochrany databáze, která vyplývá z rozsudku Soudního dvora Evropské unie ve věci Ryanair z ledna 2015. Soudním dvorem zde byla potvrzena též možnost chránit databázi pomocí smluvních ujednání zveřejněných na webu.

Výsledek pro osoby odlišné od vykonavatelů práv k databázím je tedy takový, že možnost užít databázi je nutné posuzovat vzhledem k podmínkám zveřejněným na webu, a to konkrétně tak, že co není podmínkami výslovně dovoleno nebo co není běžně dostupné v rámci funkcionality webových stránek, není dovoleno a tedy je protiprávním jednáním. To platí zejména ve vztahu k populárnímu automatickému vytěžování cizích databází pomocí přeposílání požadavků (dotazů) – pokud jste v pozici, jejímž cílem je data tímto způsobem získávat, rozhodně nelze takové jednání doporučit, ačkoli situace ve světle rozhodovací praxe Soudního dvora není zcela jednoznačná; naopak pokud jste v pozici „majitele“ databáze, je vhodné upravit podmínky přístupu k ní v právním dokumentu.

Odpovědět

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Povinná pole jsou označena *