Co nás trápí na české e-commerce scéně?

Když se řekne elektronické obchodování, většině lidí se vybaví pohodlí a výběr z nabídky mnoha zajímavých a užitečných produktů. Bohužel lidem znalým poměrů se také vybaví velice často se vyskytující nedůvěra. Nemluvím tu jen o rozlišování ověřených a neověřených e-shopů (nedůvěryhodných, chcete-li), které nastává na straně zákazníků a často podstatně ovlivňuje finální rozhodnutí o tom, na kterém e-shopu a za jakou cenu koupit zbozí. Mám na mysli také opačný problém – obavy ze strany prodejců, zda zákazník bude solidní, zda zaplatí a převezme zboží, které si objednal.

Obě tyto strany mince mají však společný základ: obavu o průběh a výsledek obchodní transakce. Zákazník investuje své peníze a přirozeně má zájem na tom, aby jejich prostřednictvím uspokojil svou touhu nabýt kvalitní zboží. Často velice neodůvodněně ale zároveň při zvažování objednávky předpokládá, že jej podnikatel bude chtít podvést, nebo mu dodat co nejhorší produkt. Netřeba zdůrazňovat, že zpravidla tomu tak není, neboť podnikatelé mají obchodní uvažování a je jasné, že v dnešní době vysoké konkurence jsou dobré PR a spokojení zákazníci klíčem k úspěchu.  Naopak podnikatelé mají obavy (a paradoxně často velice odůvodněné) z přístupu zákazníků (a to zejména koncových spotřebitelů). To je dáno zejména přebujelou ochranou, která pro spotřebitele plyne ze zákona, ať se to týká omezování smluvní volnosti nebo třeba ochrany osobních údajů.

Všechny výše zmiňované překážky pohodlného obchodování však spojuje jedno řešení, a tím je právo. Nesmíme zapomínat (ačkoli je takováto ignorace zdá se stále moderní) na to, že veškeré obchody odehrávající se na internetu stojí na právním základě. Samozřejmě, že se jedná o svobodné rozhodnutí obou stran. Samozřejmě, že zpravidla bude při uzavírání smlouvy přítomna společná vůle stran dosáhnout oboustranně pozitivního výsledku. Přesto je nezbytné dbát na jasné stanovení práv a povinností – tedy na precizní formulaci obsahu smlouvy. V zásadě je třeba pokrýt ve svém ujednání dvé roviny:

• Vhodné vyvážení a nastavení smluvního vztahu a
• Splnění zákonných povinností uložených ve jménu podpory volného trhu zejména EU

Aby nebylo uzavírání smluv nevhodně komplikované, určuje se jejich konkrétní obsah pomocí obchodních podmínek. Dlužno podotknout, že tato praxe není ničím novým. I proto je s podivem, kolik obchodníků (z pozice moci majících možnost nastavit si podmínky smluv vyhovujícím způsobem) tento nedílný aspekt podnikání hluboce podceňuje.

Nejde jen o to, že je obecně podceňována informační povinnost. Pravidelně se setkáváme s názory, že se jedná o zbytečnosti, které spotřebitel již ví a pokud ne, je to jeho problém; tedy pokud jej vůbec zajímají. Do jisté míry je tato představa založená na skutečnosti. Nicméně stále existuje velké množství spotřebitelů, kteří tyto informace nemají a ocení je. A pokud je nenajdou jinde na webu, skončí u obchodních podmínek. Zároveň se stále jedná o povinně uváděné informace ze zákona. Důvody, proč tuto povinnost nesplnit, nejsou založeny na kvalitním obchodním rozhodnutí, ale spíše vycházejí z trucovité představy ignorace „špatné“ legislativy.

Druhým efektem, který nekvalitní nastavení obchodních podmínek přináší, jsou mezery v právním zázemí e-shopu jako takového. Tedy i mezery v obsahu uzavíraných smluv. Teď nemáme na mysli jakési drakonické nastavení smluv, kde podnikatel ještě umocňuje svou obchodní převahu. Naopak, efektivní a vyvážený právní vztah, který oběma stranám poskytuje příjemnou cestu ke splnění jejich závazků.

Postupem času jsme dospěli k názoru, že podnikatelé v oblasti e-commerce na našem trhu nemají dostatečnou právní podporu. Proto jsme začali pracovat na vývoji revoluční služby, která má jasný cíl – učinit právní zázemí internetových obchodů dostupným a jednoduše aplikovatelným pro většinu podnikatelů.

Právo e-shopů v sobě kombinuje získání právních dokumentů pro váš e-shop, které jsou vždy aktuální a precizní, stejně jako poskytování odpovědí na otázky vznikající při provozu vašeho podnikání.